Knihy - Zapomenout na lásku

Ukázka z knihy
"Vždycky se takhle vrháte do náruče cizím mužům, slečno Donovanová?"
Jack! Útrobami jí projela slabost a zanechala za sebou rozechvění.
"Já? se nevrhám," zakoktala a cítila, jak se jí hrne horkost do tváří. Ještě, že je tady taková tma!
"A ty nejsi cizí," vyhrkla bez přemýšlení, aby zamaskovala rozpaky a zrudla ještě víc. Bože, co to plácám!
"Hm? to jsem moc rád," protáhl s potlačovaným smíchem a nepouštěl ji. Zavrtěla se v jeho náruči a opřela se dlaněmi o jeho hrudník, aby ho od sebe odstrčila, ale v okamžiku, kdy ucítila pod rukama jeho pevné a teplé tělo, ji zaplavila podivná malátnost.
Se zajíknutím se nadechla a na malý okamžik se o něj opřela.
Její užaslý vzdech a dotek jejích rukou mu rozbouřil krev v žilách. V duchu zaklel. Zatraceně, kdyby jen tušila, co s ním provádí! Tolik dní ji mít na očích a nesmět se jí ani dotknout! Zapřísahal se, že nechá další kroky na ní, po tom, jak se na ni tehdy vrhl, už ji nechtěl víc vylekat. Musí ji rychle dostat mezi lidi nebo za sebe už neručí!
"Když nejsem cizí, tak bych snad měl právo na jeden malý taneček, co říkáš?" doufal, že v jeho hlase neuslyší rozechvělou touhu vibrující mu celým tělem.
Zaklonila hlavu, aby mu mohla pohlédnout do očí a bezděky mu tak nastavila své rty. Bezmocně polkl a dlouho od nich nemohl odtrhnout pohled. Vybavil si jejich měkkou hebkost a sladkost a jen s posledním zbytkem sebeovládání odolal pokušení je znova políbit. Místo toho uvolnil své objetí a nabídl jí rámě.
"Smím prosit, madam?"
Podívala se na něj, v očích němou otázku a zavěsila se do něj. V hlavě jí zmateně vířilo a nemohla vůbec myslet. Byla by před chvílí přísahala, že ji chce políbit, ale najednou ji od sebe odstrčil! Nechápala to, byla zmatená a vylekaná. Srdce jí tlouklo v hrudi tak silně, až se bála, že je musí slyšet i on. Dotek jeho paže na její ji téměř pálil, a kdyby ji nedržel, snad by zbaběle utekla.
Odváděl ji zpět do víru tance, hudby, světel a smíchu.