Knihy - Koruna Lakmiů

Ukázka z knihy
Winar Viren, jeho syn a čtyři další muži pokračovali v cestě na sever. Nízkou vrstvou sněhu pokrytá krajina zde byla klidná, jednotvárná, střídaly se tu téměř pravidelně nízké kopečky s mělkými údolíčky. Po další hodině cesty přijížděla výprava k jednomu z vyšších pahorků, řídce porostlému nějakými keříky.

Vtom zazněl zepředu, trochu zprava, nesrozumitelný řev a ve vzdálenosti nějakých dvě stě kroků se za pahorkem objevilo deset jezdců, mávajících dlouhými, zakřivenými šavlemi. Řítili se rychle kupředu, sníh jim odletoval od kopyt, až za nimi vytvářel bílý závoj. Jejich nelidský řev, cizí, nepořádný a otrhaný oděv, divoké tváře a napřažené šavle nemohly nikoho nechat na pochybách, jaké jsou jejich úmysly.

Winar bleskově zhodnotil situaci. Aby obrátili koně a pokusili se o útěk, na to nebylo ani pomyšlení. Také ujíždět do stran, kde byly mírné svahy, se zdálo zbytečné. Rozjetí útočníci by je i zde brzo dostihli. Proto vykřikl povel a jeho zkušení muži okamžitě zastavili, pustili uzdy a odhodili své velké kožešinové pláště. To, co se stalo pak, nájezdníci neočekávali. Viren a jeho lidé strhli ze zad malé, tuhé luky a ještě než se obě skupiny srazily, letělo lupičům vstříc pět šípů. Tři z nich našly bezpečně svůj cíl, jeden lehce zranil a jeden zůstal nevyužit. Pak Lakmiové pustili luky, vytáhli dlouhé, jezdecké meče, sňali od sedel malé kulaté štíty a začal boj muže proti muži. Srážka byla divoká a způsob boje byl značně rozdílný. Útočníci bojovali zuřivě a zběsile najížděli znovu a znovu na přepadené. Virenovi muži však byli skvěle vycvičeni. Ovládali své koně jen koleny a vždy je dokázali natočit tak, aby mohli použít zbraně co nejlépe. I v zápalu boje neztráceli rozvahu a rozdávali pádné rány. Yanen uchopil aspoň štít a držel se blízko svého otce.

Ale útočníků byla převaha a boj byl těžký. Hned v počátku seknul jeden lupič po malém Yanenovi šavlí, ten nastavil ráně štít, ale jeho tělo takový náraz nevydrželo. Spadnul z koně do sněhu a tam zůstal otřesen ležet. Bandita už neměl čas, aby se o něj dále staral, protože zde byl Winar. Najel koněm zboku, obě zbraně se srazily a zajiskřily, odskočily, ale pak byl Winar rychlejší a druhou ranou svého soka zdolal. Bitva zuřila dále. Další útočník již padl mrtev z koně, když vtom dva ze zbývajících najeli současně zepředu a zezadu na Yonse Kolhi a společnými ranami ho zabili. Nilit Larime byl raněn, stále však seděl v sedle a bránil se. Potom padli další dva cizinci, ale bohužel i druhý z bratrů Kolhiových, Zentari. Nyní to byl již boj tří proti třem.

Postupně bylo stále zřetelnější, že Lakmiové se svojí výzbrojí a rozvahou nabývají převahu. Ovšem jeden z útočníků vycítil příležitost, když se mu zdálo, že je oproti Dordenovi ve výhodné pozici. Široce se rozmáchl šavlí, že ho sekne do krku. Ale Dorden byl ve střehu a krátkým bleskovým výpadem zabořil meč do banditovy hrudi. Teprve nyní se dali zbývající dva nepřátelé na útěk. Winar s Dordenem se za nimi rozjeli, vzápětí však, jako by se domluvili, seskočili rychle z koní. Na okraji zdupaného bojiště totiž zahlédli ležet odhozené luky. Rychle sáhli na záda do toulců pro šípy a napjali tětivy. Tentokrát oba mířili přesně.