Knihy - Václav Bednář, pěvec Národního divadla

Ukázka z knihy
Mládí a ostravská léta

Rodištěm Václava Bednáře byla Ostrava, ze které pocházelo a pochází i mnoho dalších slavných českých pěvců ? světlo světa zde spatřili např. i Beno Blachut, Jaroslav Kachel, Naděžda Kniplová, Richard Kubla nebo Jaroslav Hlubek. Bednář se narodil v ostravské části Mariánské Hory 20. prosince 1905.
Jeho studium na ostravské reálce dopadalo tak, že jedničky dostával pokaždé jen ze dvou předmětů ? tělocviku (pěstoval s oblibou mnoho různých sportů, i když, jak sám říkal, v žádném nevynikal) a také zpěvu. Jeho učitelem zpěvu zde byl pozdější olomoucký operní dirigent, skladatel a pedagog Jaroslav Budík (1894 ? 1974). Právě vzhledem k výsledkům svého studia Bednář v tercii reálku ukončil a začal se u svého otce učit jeho řemeslu, a tím bylo kominictví. Tam později, v roce 1922, získal výuční kominický list.
Sám Bednář o svém mládí vyprávěl: ?Po matce jsem zdědil lásku ke zpěvu a po tátovi, který byl kominickým mistrem, lásku ke kominičině a v každém volném čase, hlavně o prázdninách, jsem běhal po střechách a zpíval.?
Neznamená to ovšem v žádném případě, že by tento svůj osud bral tragicky. Práce kominického tovaryše ho bavila, běhal po ostravských střechách, ale nezapomínal stále ani na svoji lásku ke zpěvu. A tak mimo svého hlavního zaměstnání účinkoval už od šestnácti let dále v Ostravském sokolském pěveckém sdružení, hrál s ochotníky v činohrách a zpíval v operetách.
Když se jako jedenadvacetiletý vrátil z vojenské služby, zaujal jeho pěvecký projev v ochotnických představeních Karla Küglera (1885 ? 1950), operního pěvce a režiséra, působícího tehdy v Ostravě. Kügler byl umělcem mnohostranně zaměřeným ? kromě své pěvecké a režisérské činnosti působil i jako výtvarník a překladatel libret a v neposlední řadě i jako pěvecký pedagog. Když byl Kügler upozorněn Bednářovým sbormistrem a když i sám vypozoroval Bednářův nesporný pěvecký talent, nabídl mu své školení.
Studiem u Küglera se Bednářovy pěvecké schopnosti dále slibně rozvíjely. Stále účinkoval s ochotníky a zpíval v činohrách a operetách, ale brzy se mu naskytla skvělá příležitost ukázat poprvé své umění přímo na operní scéně. Asi po dvou letech studia u Küglera totiž tehdejší šéf ostravské opery Jaroslav Vogel (1894 ? 1970), vynikající, zvláště operní dirigent a skladatel, kterého Kügler na Bednáře upozornil, nabídl po předzpívání (árie Bohuše z Dvořákova Jakobína) třiadvacetiletému pěvci na této ostravské scéně hostování, prozatím v malé úloze Hermanna Ortela ve Wagnerových Mistrech pěvcích norimberských.
Jeho úplně prvním vystoupením na tomto jevišti v necelých třiadvaceti letech byl však nejprve 19. září 1928 záskok v maličké roli soudního sluhy v Psohlavcích Karla Kovařovice.
O rok později odchází z Ostravy do Národního divadla v Praze slavný barytonista Stanislav Muž (1896 - 1955). Bednář může být spokojen ? je přijat na uvolněné místo, a stává se tak řádným členem ostravského souboru.