Název: | SKRYTÉ DUŠE I (Konec času bohů) |
Autor: | Zdvořák Petr |
Nakladatelství: | Nová Forma |
Rok vydání | 2012 |
Žánr | Sci-fi |
ISBN | 978-80-7453-244-3 |
Počet stran | 427 |
Jazyk | Český |
Vazba | tvrdá – lepená vazba s tuhými deskami a laminací |
Formát | A5 – formát 148x210 mm |
Cena | 316,- |
E-shop | www.stahujknihy.cz |
Ukázka z knihy
...Pak jsem se ale kouknul pod sebe a uviděl tu ukrutnou výšku a zuřící vodu. Zdálo se to být ještě hlubší než předtím. I říčka vypadala mnohem dravěji a její hukot, zesílený skalními stěnami, zněl jako řev. Na chvilku jsem se zamyslel. Uvědomil jsem si, že nikdy předtím jsem nic takového nezkoušel. Přesto vzdát jsem se nechtěl. Opatrně jsem spouštěl nohy, rukama vybíral vhodné úchyty a tělo tiskl co nejpevněji ke skále. Představa, že budu muset tu samou výšku lézt nahoru jen po laně, se mi jevila jako holý nesmysl. Bylo jasné, že na to už mi síly stačit nebudou. Co mě to jenom napadlo. Zvedl jsem hlavu a...
...Svět se kolem nás stahoval a začínal nás pomalu dusit. Špatné zprávy, obavy, a nevalné vyhlídky budoucnosti na nás doléhaly čím dál tím těžší vahou. Byli jsme jeden druhému ostrovem naděje a útěchy. Společně jsme kličkovali mezi překážkami a nástrahami a hledali klidné chvíle, kdy bylo možné alespoň na okamžik zapomenout na nepříjemnosti kolem a nepřipouštět si, v jaké jsme pozici. Až více než týden po našem návratu, myslím, že to byl osmý den, se na nás štěstí přeci jen trochu pousmálo a my mohli být na chvíli spolu, bez starostí a zase opravdu šťastní...
,,Pí! Kdes byl tak dlouho?! Hrozně jsem se o tebe bála." Laura mi hned padla kolem krku. Přimáčkla si mě, jako bych byl pryč celý týden. Z jejího hlasu však nezněla výtka, spíše osvobozující úleva.
,,Promiň, trochu jsem se zdržel," zamumlal jsem. Opatrně jsem se jí vyprostil. ,,Nesu špatný zprávy.
,,Co se stalo?" vydechla.
,,Lidi blázní už i tady. Ve městě to vře jako v kotli."
,,Opravdu?? Do tváře jí vrazilo zděšení. ,,Musíme pryč??
,,To snad zatím ne. Je to až daleko, v centru, kde je průmysl. Tady bydlí jenom lidi, ale stejně budeme dávat pozor, kdyby se něco změnilo." Nato jsem zamkl dveře, což dívku znepokojilo ještě víc.
,,Víš, já mám ale také jednu špatnou zprávu," promluvila ona po chvíli rozpačitého mlčení. ,,Někdo mě tu viděl."
Rázem jsme si prohodili výrazy i pocity. ,,A kdo?" Vůbec jsem si předtím neuvědomil, že okna se nedají nijak zatemnit...
více na: www.knihy-pz.webnode.cz