Vyhledávání
Přihlášení autora
Email
Heslo
Registrace


Knihy - OPČ, aneb podivuhodná cesta opičáků k maturitě.

OPČ, aneb podivuhodná cesta opičáků k maturitě.
Název:OPČ, aneb podivuhodná cesta opičáků k maturitě.
Autor:Padevět Tomáš
Nakladatelství:Nová Forma
Rok vydání2008
ŽánrHumor
Počet stran173
JazykČesky
Vazba měkká – lepená (paperback) obálka 300g křída + laminace
FormátA5 – formát 148x210 mm
Cena163,-
E-shopwww.stahujknihy.cz

Ukázka z knihy
Ukázka z první kapitoly Patálie prvních dnů, ztracený skaut a démon alkohol:

Radel zůstal sám a řekl si, že samotu a nudu při čekání na autobus nejlépe zažene v nádražním bufetu u piva. Vyrazil tedy směrem k autobusovému nádraží s vidinou lepších zítřků. V tom za sebou slyší podivná kvičivý hlas.
?Nejdeš k autobusáku??
Otočil se a za sebou viděl Jiřího Zalesnila. Stál v odpoledním podzimním slunci a jeho vysoká vychrtlá postava se tyčila nad psím lejnem na chodníku podobným stylem, jako ofina ?kravolizka? na jeho hlavě.
?Jdu, ale proč se ptáš?? zeptal se Radel nedůvěřivě
?Víš, vlak mi jede až za dlouho, tak mě napadlo to zkusit autobusem... mamka říkala, že prý něco má jet kolem 14:00?
?A co s tím mám jako dělat já?? optal se Radel tak trochu nechápavě
?No já bych jel autobusem, ale nevím, kde přesně je nádraží!?
?A to tě tam mám ty dřeváku jako odvést za ručičku?? Zlobil se Pepan, jemuž se sen o pivě v bufetu vypařil jako pára nad hrncem.
?Za ručičku zrovna né, ale doved bys mě tam moh.?
Radel v ten moment proklínal všechny plány který na tenhle den měl, důvody proč nevyšli, ale už byl na cestě k autobusáku i se Zalesnilem v zádech.



Kousek od haly autobusáku napadlo Radela, jestli ten skautík vůbec ví, v kolik a odkud mu jede autobus do toho jeho velkoměsta Holýšovského.
?Ty Jirko, víš vůbec v kolik ti to jede??
?Nevim?
?Tak se jdi zeptat?
?Kam?
?Kam? No tak nejlepší bude, když se zeptáš na informacích?
?Kde jsou informace??
?No ty vole, jak tě rodiče mohli vyslat z hnízda takhle nevybavenýho...?
?Jak to myslíš??
?To neřeš, vejdeš do haly a přímo proti tobě bude velká zelená šipka informace,půjdeš po šipce a ta tě dovede k vokýnku, za tím bude sedět nejaká rašple a ty se jí slušně, opakuju slušně zeptáš, v kolik a odkud to jede do toho tvýho...?
?Holýšova?
?Jo Holýšova a už se nezdržuj a upaluj?
Jiřík šel a po chvíli se vrátil s radostným poledem ve tváři.
?Tak vím v kolik mi to jede!?
?Paráda a odkud??
?To jsem se taky měl zeptat??
?Pane bože zač mě trestáš, já ty káčátka neškrtil z přesvědčení ale nerozumu... Zalesnilskej mazej zpátky a zeptej se odkud, jede autobus do...
?Holýšova... a nebude to vypadat blbě??
?Blbě? Nebude to vypadat blbě?Ty sám vypadáš blbě. Já nevím jestli toho debila jen nehraješ?
?Já tam nepůjdu?
?To tam mam místo tebe jít já??
Přikývl
?To se teda Jiříku pleteš, já do žádnýho Holýšova nechci jet a taky nepojedu, buď se půjdeš zeptat, nebo si jdi na vlak ale bez průvodce.? Tenhle argument ho zasáhl možná víc, než kulka o ráži 9 mm, protože se velice ochotně vydal zpět do haly a přišel s ještě radostnějším pohledem...?Tak jede mi to ve 14:00 z nástupiště číslo 7!?
?Boha jeho to to trvalo, s tebou musí bejt radost cestovat...?
Radši neodpověděl, asi si nechtěl kazit radost přiznáním k tomu, že on jako skaut se nevyzná v cestování a je v tomto jakož i jiném ohledu nepoužitelný. Pepan radši doprovodil Zalesnila na nástupiště, aby měl stoprocentní jistotu, že je ve správném autobuse jedoucí správným směrem a měl upřímnou radost z toho, že ten skautík se pokusil i když nevědomky jet načerno, protože si jaksi neuvědomil, že jeho vlaková průkazka ho k jízdě autobusem bez nutnosti placení v hotovosti neopravňuje. Lidská blbost je bezmezná jak by řekl Švejk.

Radel, ať byl jaký byl, v žádném případě nebyl svině. Tenhle katastrofický příběh o neschopnosti představitele Holýšovského skautstva si nechal pro sebe a ani svým přátelům, kteří ho s touto podivnou postavou viděli neřekl nic, co s ním ten den zažil za boží muka.

Přišel další den a vyučování se nijak zvlášť netáhlo a tak Radel neměl důvod, si ho trochu ukrátit spánkem. Z jeho učitelky němčiny, která dostala přezdívku opravdu na tělo-Morče - se vyklubalo docela číslo, které už od pohledu odhadla, kdo bude nejlepší terč pro nás a potažmo i pro ní. Během své hodiny nestrpěla dvě věci. Žvýkajícího Radela a kecajícího Zalesnila.
?Pepíku, die Kaugummi raus, bitte?
Tuhle větu Radel neměl vůbec rád protože znamenala změnu jeho rytmu a v podstatě se dá říct, že mu i vypla mozek... žvýkání pro něj bylo motorem, který ho hnal pořád vpřed a pokud se mu ho nedostávalo, byl Radel nevrlý a podrážděný.

Po škole se opět Karlové a Robert někam rozběhli a Radel zůstal zase sám. Tentokrát si dával pozor, aby se mu na záda nepřilepil jeho ?stín? Jiří Zalesnil. To se mu podařilo splnit dokonale. Navíc potkal i své přátele ze základní školy a zaplul s nimi do baru nedaleko nádraží. Sotva se posadili ke stolu, Radelovy se rozzvonil mobil.
?Kdo otravuje v takhle posvátný moment jako pití piva!? Zeptal se jeden z Radelových přátel.
?Ale jeden debil od nás ze školy... Mam to zvednout??
?Jen to zvedni třeba bude nějaká akce...?
Radel poslechl a to co slyšel ho dokonale pobavilo...
?Radele pomoc, potřebuju se dostat na autobus a nevím kde jsem...?
?A já to mám jako vědět?! Popiš mi aspoň okolí.?
?Tak jsou tady stromy, keře odpadkový koše...?
?Tohle je teda popis jako víno... jsou tam nějaký baráky nebo si zabloudil do nějakýho lesoparku??
?Je tady nějaká škola...?
?To je bezva, jaká škola??
?Gymnázium Františka Křižíka...?
?Mam pro tebe dvě zprávy, dobrou a špatnou, jakou chceš slyšet první??
?Asi tu dobrou.?
?Vím kde jsi, a teď ta špatná, je to asi dva kilometry od autobusu a tři od vlaku...?
Radel poprvé ve své středoškolské kariéře někomu zalhal. Zalesnil nebyl dva kilometry od autobusového nádraží, ale byl sotva dvěstě metrů za rohem od cíle své cesty.
?Jak se teda dostanu na autobusák?? Zeptal se Zalesnil
?Vidíš tu banku na rohu? Přejdi k ní, a jdi až k podchodu tam vzadu...?
Pepek chtěl pokračovat ale jeho navigaci utnul zvuk ukončeného hovoru. Radelovi přátelé byli neuvěřitelně zvědaví a vyzvídali, co to bylo za idiota. Pepan je ubezpečil, že až nastane čas, tak jim tuhle hříčku přírody představí v plné parádě.

Za okamžik se ozval Radelův mobil znovu.
?Tak jsem u podchodu, co mam dělat dál??
?Pane bože co jsem komu udělal? Projdi tim podchodem a pak...?
TUTUTUTUTUTUTUTUTUTU
?Tak co, kdy nám toho idiota představíš?? Žadonili Pepanovi kamarádi
?Vydržte, nebude to dlouho trvat.? Taky to netrvalo.
Radelův telefon se povážlivě rozdrnčel...
?Tak co zase je??
?Vylez jsem z toho podchodu a tady je jenom nějaká zahrada...?
?Tak nejdřív se zeptam kolik máš hodin.?
?Mám 13:23 Proč??
?To jsem si moh myslet, ty hodiny si přeřiď, je 13:50 a ty máš deset minut opakuju DESET minut na to aby ses dostal na autobusový...?
?A co mám dělat??
?Vyjdi na ten kopec nad tebou a v dálce uvidíš věž kostela, jdi směrem k tomu kostelu a na prvním přechodu přejdi na druhou stranu, projdi podchodem a vylez na nástupišti číslo jedna...?
?Tak jo díky?

Pepek a jeho přátelé se zvedli, zaplatili a vyrazili na nástupiště číslo 1 stanoviště 7.
Partička se posadila a čekala. Nemusela čekat dlouho, protože Zalesnil si opravdu pospíšil. Z podchodu se vyřítilo něco, co vzdáleně připomínalo Zalesnila. Zpocený, špinavý, udýchaný.

Dřív než se stačil posadit, začal se mu Radel omlouvat.
?Jiříku, promiň mě šli špatně hodiny, není 13:55, ale 13:40 a ty máš ještě hodně času. Tak se měj a šťastnou cestu...? Kdo ví kdy a hlavně jestli se Jiřík dozvěděl že ho Radel utáhl na vařené nudli a tahal ho po celé Plzni.


Zpět na seznam knih

Anketa

Jaké byste uvítali edice našeho nakladatelství?
Cestopisy (17884)
Poezie (18633)
Fotografie (17592)
Přírodní medicína (17523)
Komiksy (17601)

V této anketě jste již hlasoval.

Nové knihy

Tvář anděla

Teleporterm Neteleportem

Darumi


© 2017 Nová Forma s.r.o.
Publikování a šíření obsahu je bez souhlasu provozovatele zakázáno. | Nová Forma - nakladatelství | www.kniznieshop.cz | jooble.cz - vyhledá práci
Počet návštěv: 4419444