Vyhledávání
Přihlášení autora
Email
Heslo
Registrace


Knihy - Prkna, co znamenají život

Název:Prkna, co znamenají život
Autor:Eliášová Petra
Nakladatelství:Nová forma
Rok vydání2016
ŽánrPróza
ISBN978-80-7453-693-9
Počet stran476
Jazykčeský
Vazba měkká – lepená (paperback) obálka 300g křída + laminace
FormátA5 – formát 148x210 mm
Cena304,-
E-shopwww.stahujknihy.cz

Ukázka z knihy
o pár hodin dřív
?Dědo, je za deset šest,? volám směrem ke koupelně. ?Už nech toho krášlení a pojď, jestli tě má ráda, budeš se jí líbit i tak.?
Dveře koupelny se otvírají a z nich vychází děda, vyšňořený jako na svatbu. Zírám.
?No dědo, ta ti za to musí teda stát, když ses oblík do svátečního. Hele, a navoněl ses! I starší ženy mají rády, když muž příjemně voní.?
?A jak ty to víš? To z tebe mluví osobní zkušenost, nebo jsi to vyčetl na nějakém blogu Jak sbalit ženu a moc se u toho nenadřít? Už dlouho jsem od tebe o žádné neslyšel, teda nikdy jsem od tebe o žádné neslyšel, tak jak to víš??
Než stačím něco říct, děda mě předběhne.
?To koukáš viď, myslíš si, že s počítačem umíš jenom ty? Já nevím, co si vy mladí pořád myslíte. To za mých mladých let, to se balily holky! Slušnost a pokora byly na prvním místě a až potom byl sex. Ale vy, dnešní mladí, myslíte jen na to, jak se dostat dívce pod sukni.?
Ten děda mě překvapuje čím dál tím víc.
?Asi si na tebe budu muset dávat větší pozor, dědo, nebo ti zamotá hlavu nějaká mladice a moje dědictví bude nenávratně ztraceno!?
?Vy mladí myslíte jen na peníze a také jste čím dál drzejší. Kde jsem jen při výchově tvé matky udělal chybu!?
?Ale dědo, staré časy nech odpočívat a raději se svěř, kdo je ta úchvatná babička, která nám dneska bude dělat doprovod? Sakra, teď mi to došlo!?
?Copak?? ptá se děda.
?Proč jdu s vámi já. To vám jako budu dělat křena, jo??
Děda se pořád usmívá ? a mně něco uniká. Ale já na to přijdu! Vezmu to logicky. Děda chodí pracovat, protože je sám a doma se nudí. Určitě to není jediný důchodce, který to tak má, takže logicky je někde na brigádě taky nějaká babička, ta je taky sama a taky se nudí. A protože směny v obchoďákách jsou dlouhé a zákazníků v některých hodinách nechodí tolik, je určitě čas i na zábavu. Jak znám svého dědu a jeho okouzlující pohled, tak ten tyhle přestávky bezezbytku využije. Hm, a dál? Jsem určitě blízko. Tamhle pozve babičku na kávu, tuhle pozve babičku na kávu, slovo dá slovo a babička se chytí do jeho sítí. Asi se dám na poezii. Děda mě vyruší se slovy:
?Podívej se kolik je hodin, přijdeme pozdě a dáma se sebere a odkráčí. A to bych nerad, protože je to okouzlující stvoření. Navoň se, mladíče, a jdeme. No, taky sis mohl vzít hezčí kravatu, tahle je jak do rakve.Ty mladí se dneska neumějí ani slušně obléknout.?
Nevěřím svým uším, jak to řekl, okouzlující stvoření? Kolik mu asi je, tomu okouzlujícímu stvoření? Nedovedu si představit, že až mi bude jako dědovi 66 let, řeknu o svý kamarádce ve stejným věku, jaké je to okouzlující stvoření. Leda že by to byla nějaké mladá kočka, co chce dědův důchod ? no, to by si teda pomohla, ale stejně mi v tom něco nehraje.
Vystoupili jsme o zastávku dřív, protože podle dědy je tenhle večer akorát stvořený na procházku. Jestli teď začne recitovat Vrchlickýho, tak radši na místě zkamením.
A je to tady: Děda začíná:
?Srdce, které znáš ten román lásky, pokud můžeš, hleď jen milovat! ? Bez rozpaku, bázně, bez otázky! Srdce, které znáš ten román lásky, dřív než přijdou šediny a vrásky, v květech vidíš lásky symbol plát. Srdce, které znáš ten román lásky, pokud můžeš, hleď jen milovat.?
Neodpustím si to a musím to komentovat.
?Dědo, prosím tě, nemůžeš si to nechat, až budete s tou paní sami! A víš, co taky nechápu, proč jsi s tím randěním tak otálel. Ty šediny a vrásky už neschová ani plastická operace. Ale když vezmeš nějakou směnu navíc, tak to s tou babičkou určitě zvládnete. A určitě se v tom tvém hypermárketu najde i nějaká ta barva na vlasy. Stačí, když počkáš, až bude v akci.?
Děda se na mě ani nepodívá a sdělí mi, že na veřejnosti mě bít nebude, že si nechce na stará kolena dělat před lidmi ostudu.
Dál jdeme mlčky. Vím, že to někdy přeháním, ale ani po tom, co jsem mu řekl, se nezdá, že ho to nějak ranilo. A pořád se tak divně usmívá. Asi si dál, jen pro sebe, recituje toho Vrchlického báseň ?Květy a láska?.
Když jsem ještě chodil do školy, což není zase tak dávno, tak děda onemocněl. Pamatuju si, že moje matka měla na práci jiné věci, než je starost o vlastního otce. A tak to zbylo na mně. Měl jsem zrovna prázdniny. Venku tak pršelo, že se nedalo vůbec nic dělat. Protože děda celý život učil český jazyk, měl v knihovně spousty knih, které se ztratily, jak mi vždycky říkal,
v zapomnění času, a tak jsem mu je, když ležel, přečítal. Pamatuju si tuhle báseň skoro nazpaměť. A taky ještě jednu.
Jsme před divadlem. Děda se najednou zastaví ? já samozřejmě taky ? a pozoruje, jak se k nám blíží neuvěřitelně nádherná dívka, v šatech lehkých jako mlžný opar, s vlasy jako lesní víla a s dokonalými křivkami. Ale to, co mě zasáhlo úplně nejvíc, byla vůně, která se pomalu šířila vzduchem. V tu chvíli se ze mě stal děda v mladším vydání a v mysli mi proběhla báseň, kterou jsem dobře znal.
?I umlknul jsem, neb v tom silná vůně mne zarazila. Můj zrak stihnul ženu, jež rozložena v buků měkké stíny se smála, svěží jako Eva v Ráji.Tu chtěl bych za svou hned zvoliti paní, jí vdechnout svou duši v bouřné písni.?


Zpět na seznam knih

Anketa

Jaké byste uvítali edice našeho nakladatelství?
Cestopisy (16271)
Poezie (16906)
Fotografie (16006)
Přírodní medicína (15900)
Komiksy (15980)


Nové knihy

Druhá šance

Rovnováha - První

Hořký letopočet


© 2017 Nová Forma s.r.o.
Publikování a šíření obsahu je bez souhlasu provozovatele zakázáno. | Nová Forma - nakladatelství | www.kniznieshop.cz | jooble.cz - vyhledá práci
Počet návštěv: 4253105