Vyhledávání
Přihlášení autora
Email
Heslo
Registrace


Knihy - Sesterstvo Milosrdných bratří

Název:Sesterstvo Milosrdných bratří
Autor:Galas Dagmar
Nakladatelství:NF
Rok vydání2018
ŽánrThriller
ISBN9788076120334
Počet stran181
Vazba měkká – lepená (paperback) obálka 300g křída + laminace
FormátA5 – formát 148x210 mm
Cena222,-
E-shopwww.stahujknihy.cz

Ukázka z knihy
?Kyro, nevíš, co je s Grace? Nevolala ti náhodou?? zeptala se Viv v pondělí ráno.
Dora zívla a předběhla Kyru s odpovědí: ?Dneska má přece dovolenou - aspoň v pátek jsem před nástupem na noční něco takového zaslechla.?
?Nebyla si jistá, jak se rozhodne, ale ještě večer v ten pátek mi poslala zprávu, že normálně přijde, aby mi zbytečně tím neplánovaným volnem nerozhodila služby,? řekla Vivian a pokračovala: ?chtěla jsem jí mimořádně vyhovět, protože se mi zdála poslední dobou nějaká ustaraná, anebo ji něco trápilo - ale možná jenom potřebovala na pár dnů vypnout...?

Kyra se kousla do spodního rtu a její žaludek sevřela ledová ruka v předtuše špatných zpráv. ?Nemám tušení, co s ní je. Zkus zavolat do toho hotelu, jestli se už odhlásila.?
?A kde se vlastně ubytovala??
?Jmenuje se to Čtyři sezóny, ale nevím, kde to je.?

Kyra se zdržovala poblíž sesterny. Dneska měla krátkou směnu, takže zastávala práci sanitáře - přerovnávala na vozíku prádlo - i když to nebylo nutné - jen aby toho z celého telefonátu co nejvíce zaslechla. Jakmile Viv ukončila hovor, vstoupila dovnitř.
Vrchní se podrbala ve vlasech a řekla: ?Tak si to představ: ten hotel se nachází v díře, která se jmenuje Dufur. Grace tam dorazila v pátek večer, kartou uhradila účet za dvě noci, v sobotu brzy ráno odjela - klíče odevzdávala ještě noční recepční, ale už se tam nevrátila. Ovšem...? Viv udělala pauzu, aby situaci ještě trochu víc zdramatizovala, a pozvednutým ukazováčkem zašermovala ve vzduchu, ?její věci zůstaly na pokoji. Takže je prozatím uložili do skladu, neboť tu místnost potřebovali uvolnit, a ohlásili to na policii. Místní šerif jim řekl, že je Kaskádové pohoří příliš rozsáhlá oblast, tudíž se ze všeho nejdříve zaměří na hledání jejího vozu. Je ale také možné, že přespala někde u přátel - na recepci se zmínila, že sem kdysi jezdívali a po letech se sem vrací jako na staré známé místo. Tahle varianta se jim zdá celkem reálná.?
?Tomu nevěřím,? Kyra dosedla na starou pohovku, ?něco se jí určitě stalo! Musím si vzít volno a zajet tam.?
?Kyro, neblázni. Vždyť to nevíš jistě. Je to pouze tvoje domněnka.?
?Není. Já to cítím.?
?Jak bys ji asi tak, prosím tě, chtěla najít? Nech to na policii.?
?Já to musím udělat. Dlužím jí to.?
?Jenže já ti žádné volno nedám!?
Kyra si zhluboka povzdechla a složila sepjaté ruce do klína. ?Zkus zavolat tomu jejímu ex, jestli náhodou neví, zda neměla v těch horách oblíbené nějaké konkrétní místo.?
?To myslíš doktora Grahama?? Viv se na ni úkosem podívala.
?Hm, přesně toho.?

?Graham,? ozvalo se zvučně ve sluchátku.
?Tady je Nemocnice Milosrdných bratří, Vivian Darková - vrchní sestra. Doktore Grahame, omlouvám se, že vás obtěžuji, ale potřebovala bych se optat, zda nemá Grace v Kaskádovém pohoří nějaké oblíbené místo, na které se ráda vrací...?
?Proč se obracíte zrovna na mě s touhle otázkou? Proč se nezeptáte přímo jí, když vás to zajímá??
?Odjela na víkend do Dufuru a dneska měla nastoupit do práce, jenže zatím nedorazila, ani se nikomu neozvala. V hotelu mi řekli, že v sobotu ráno odešla, ale nevrátila se tam - ovšem její věci zůstaly na pokoji. Domníváme se tedy, že se dostala do nějakých nesnází.?
?Sestro, pokud to nevíte, nemám s ní už téměř dva roky nic společného. Je to dospělá a svéprávná ženská. Jestli zase lítá v dalším průšvihu díky svojí blbosti, nahlaste to policii. Já vám s tím opravdu nepomohu.? Cvak. V aparátu luplo a telefon oněměl.
?Co ti řekl?? zeptala se Kyra ustaraně.
?Nic. Poslal mě do zádele. Mám se obrátit na policii.?

Kyra vyjela výtahem do horních pater nemocnice.
Oáza klidu - pomyslela si, jakmile se za ní zavřely dveře zdviže a vstoupila do chodby pokryté vínově zbarveným kobercem, který tlumil její kročeje. Ticho zde občas přerušilo pouze vrnění spuštěné tiskárny nebo vyzvánění telefonu.
Na jedné stěně byly pověšeny v pozlacených rámech portréty zakladatelů zdejší nemocnice a významných lékařů, kteří se podíleli na jejím rozvoji, a kteří jakoby sledovali každý její pohyb. Na protější straně se skvěly téměř mystické výjevy z počátků chirurgie.
Prošla až na samý konec této výstavní síně a zaťukala na skleněnou výplň dveří hlavního ekonoma.
?Ano!? zaznělo rázně.
Parkerová seděla za stolem, levou paži měla pokrčenou, loktem se opírala o desku stolu a mezi prsty s dlouhými černě nalakovanými nehty držela zapálenou cigaretu. V pravé ruce svírala propisovací tužku, palcem neustále mačkala její konec a něco studovala ve svém diáři.
Vrhla na Kyru přímo vražedný pohled a jedovatě prohlásila: ?Máme mezi sebou přece dohodu. Nebo jsi na ni snad zapomněla??
?Promiň, Susan. Vím, že za tebou nemám chodit, ale Grace nepřišla do práce. Na víkend odjela do hor. V hotelu si zaplatila dvě noci - tu první v něm přespala, ale už se tam nevrátila. Ovšem její věci zůstaly na pokoji. Mám obavy, že se jí něco stalo.?
Parkerová si vložila cigaretu do úst, potáhla z ní, a jakmile vyfoukla kouř, pronesla: ?O tom nic nevím,? zavrtěla hlavou a pokrčila rameny.
?Susan, řekni mi pravdu. Prosím.?
?Nemám ti k tomu co říct... Podívej, já za ni ani za činy jiných neodpovídám. Je dospělá, má svůj rozum, a pokud se rozhodla nespolupracovat, musí nést následky.?
?Takže myslíš, že...?
Parkerová Kyru přerušila: ?Zdá se mi, že i ty začínáš porušovat pravidla. Měla jsi volný víkend a neukázala ses u Isidora!?
?Dostala jsem to.?
?Pch... A co má být??
?Není to estetické.?
?Když jsi ta zdravotnice, tak určitě víš, že tenhle stav naopak některé samce přitahuje. Já jsem měla jednoho,? znovu si vložila cigaretu do úst, a jen co vyfoukla kouř, pokračovala: ?ten chtěl, abych ho pomočila. Zprvu se mi zdálo fest nechutné na někoho pouštět tělní tekutiny, ale pak jsem chytila takovou orgastickou vlnu, že jsem u toho ječela jako pominutá. Ve tvém případě se mi to jeví tak, že se začínáš vědomě ulejvat. Holčičko, ale uvědom si, že porušování stanov Sesterstva, vede k jedinému cíli - a sice k fyzickému trestu...?
?Ano - já vím. Promiň,? znovu se omluvila, ?musím se vrátit na oddělení.?

Před koncem směny zavolala Kyra manželovi, že nepřijde domů, protože musí jet kvůli Grace do Dufuru. Je velká pravděpodobnost, že se jí na těch horách něco přihodilo. Nepřišla do práce a vůbec se neozvala, což se jí nepodobá. Ať na ni nečekají - nejspíš tam přespí, aby nejela za tmy. Vyrazí brzy ráno - to nebude tak hustý provoz a cesta jí uběhne mnohem rychleji.
James se pořádně naštval, protože na dnešní odpoledne měli naprosto jiné plány. Vyčetl jí, že dává neustále přednost cizím lidem před těmi vlastními a vztekle práskl telefonem.

Představila se recepčnímu v hotelu Four Seasons a svěřila se mu se svými obavami o kolegyni a zároveň přítelkyni Grace.
?Už jsme nahlásili místní policii, že se slečna Grahamová nevrátila do hotelu, přestože si zaplatila kreditní kartou hned po příjezdu dvě noci.?
?Nezmiňovala se, kam všude má namířeno??
?Ne. Jenom, že sem kdysi jezdívala.?
?Mohla bych vidět její věci? Třeba si někde něco poznačila... I nějaká bezvýznamná drobnost by mi mohla ledasco napovědět - známe se spoustu roků...?
?Bohužel, její zavazadlo jsme byli nuceni předat kanceláři šerifa. Možná byste měla za ním zajít a říct mu všechno, co víte. Mohlo by jim to usnadnit pátrání.?

Kyra uvedla u přepážky své jméno a důvod návštěvy policejní stanice. Mladičký policista, kterému ještě ani pořádně nezačaly růst vousy, ukázal na židle umístěné podél protější stěny a přikázal jí, aby posečkala, že si pro ni za okamžik někdo přijde.

Čekala už téměř půl hodiny a stále pro ni nikdo nešel. Pozorovala zdejší mumraj. Mladíček za přepážkou měl stále napilno - každý po něm vyžadoval okamžité řešení svého problému - ukradené auto, nabouraná motorka, krádež v obchodě, ztracené doklady...
Jak vidno, i zde se potýkají s nedostatkem personálu.

?Kyra Smartová?? ze zamyšlení ji vytrhl mužský hlas.
?Ano,? odpověděla a zadívala se do očí sympatického muže tak kolem pětatřiceti. Ten její pohled opětoval, ale nezdálo se, že by byl obzvlášť přátelsky naladěn.
?Jsem zástupce šerifa Simon Kelly - pojďte se mnou.?

Vešli do malé kanceláře, která byla cítit po doutnících.
Simon se pohodlně uvelebil na své kolečkové židli - opřel se, natáhl si nohy před sebe, prsty rukou spojil ve stříšku a lokty si položil na područky.
?Posaďte se,? hlavou ukázal směrem k židli, jež byla umístěna naproti němu z opačné strany stolu.
?Takže, paní Smartová, vy jste se dostavila na policii ohledně pohřešované Grace Grahamové. Rozumím tomu dobře??
?Ano.?
?A proč s tím přicházíte až v pondělí večer, když je ta žena v podstatě nezvěstná už od soboty?? zeptal se příkře a zamračeně na ni hleděl.
Kyra nad touhle otázkou poněkud překvapeně zamrkala - vždyť to vypadá, jakoby se to hned na samém začátku obrátilo proti ní. Možná to nebyl zase až tak dobrý nápad sem jet. Pěkná tvář ještě neznamená příjemné vystupování. Jestlipak se tak chová i ke svojí ženě - Kyra se zadívala na jeho snubní prsten z dvoubarevného zlata. Nebo tuhle masku nepříjemného policajta po skončení pracovní doby odhodí a domů se vrátí jako někdo jiný? Možná měl ale zrovna den blbec a já se mu do toho připletla.
?Protože dneska nepřišla do práce. Hlavní sestra volala do hotelu Four Seasons a bylo jí řečeno, že se tam nevrátila a policii to už nahlásili. Myslela jsem, že bych vám mohla být nějak nápomocná. Chtěla jsem přijet dřív, ale nedostala jsem volno. A také jsem myslela, že byste mi už mohli třeba něco říct - něco, co jste zjistili.?
?Madam, dovedete si vůbec představit tu spoustu čtverečních mil, které Kaskádové pohoří pokrývá??
Neodpověděla - pouze na něj hleděla, takže zástupce šerifa pokračoval: ?Nejprve musíme najít její vůz, a od toho se pak bude odvíjet další pátrání. Nasadíme na to státní policii na koních.?
?Aha,? chabě přikývla.
Kelly o sebe poklepal bříšky prstů a pronesl: ?Tak, a teď si to sepíšeme,? přisunul se ke stolu a přitáhl si blíž k sobě klávesnici počítače.

?Pohřešovaná Grace Grahamová,? napsal do první kolonky, ?máte nějakou její fotku?? podíval se na Kyru.
?Ne, ale na facebookovém profilu má spoustu fotek.?
?Číslo sociální pojistky??
?To... neznám.?
?Věk, výška, vlasy, barva očí...??
?Třicet jedna, výška asi sto sedmdesát - možná o něco víc, štíhlá postava, vlasy plavé dlouhé, oči oříškově hnědé.?
?Typ auta a registrační značka??
?Jasně žluté Suzuki, ale číslo nevím. Pouze to, že je registrované v okrese Portland.?
?Příbuzní...?
?Nikoho nemá. Žije sama.?
Kelly se na Kyru nedůvěřivě podíval: ?To chcete říct, že v celých státech neexistuje nikdo, komu by se mohla podat zpráva??
?Ne. Když tak pouze jejímu ex manželovi. Toho by to ale stejně nezajímalo.?
Následoval zpytavý pohled. ?Jeho jméno, bydliště...?
?Doktor Sean Graham, Medford - pracuje v tamní nemocnici - adresu domů neznám.?

Zástupce šerifa se opět pohodlně usadil, sepjaté ruce si položil na břicho a zeptal se: ?Proč vlastně sem do toho Dufuru ta Grahamová přijela??
?Kdysi sem se svými rodiči jezdívala. Možná měl některý z nich nějaké výročí - třeba chtěla oživit své vzpomínky... Říkala, že si projde Barlowovu stezku.?
?Barlowova stezka...? zopakoval, ?ta patří do jurisdikce Pine Grove. Přepošlu jim to. A teď mi řekněte skutečný důvod jejího rozhodnutí.?
Kyra byla touto větou poněkud zaskočena a vykoktala ze sebe: ?Vždyť... vždyť jsem vám to právě řekla.?
?Paní Smartová,? zástupce šerifa se opřel předloktími o desku stolu a naklonil se směrem ke Kyře, ?ten, kdo přijde nahlásit něčí zmizení nebo únos, ví mnohem víc, než přizná. Takže mi řekněte úplně všechno - jste přece její přítelkyně, ne? Alespoň tak jste se prezentovala v hotelu.?
Kyra se snažila vydržet jeho upřený pohled a neuhnout před ním. ?Pane, každý člověk má v sobě skrytá zákoutí, do kterých nenechá nahlédnout ani tomu nejlepšímu příteli - každý má nějaké tajemství, které nosí ukryté hluboko ve svém nitru. Často o Kaskádovém pohoří mluvila - je to její srdeční záležitost. Víc vám k tomu, bohužel, nedokážu říct.?
?Jak moc je zodpovědná?? následovala další otázka.
?Kdyby jí to situace dovolila, rozhodně by o sobě dala vědět.?
?Když sem tedy jezdívala, nemá zde nějakého přítele, u kterého by se mohla skrývat??
?Nikdy se o nikom takovém nezmínila. A kdyby se rozhodla tady zdržet, nahlásila by to v nemocnici. A krom toho, nevím o žádném důvodu, proč by se měla ukrývat.?
?Vzala si s sebou nějakou zbraň??
?Žádnou nemá.?
?To víte tak jistě??
?No...? pokrčila rameny, ?nevím. Ale je to mírumilovný člověk. Nedokázala by nikomu ublížit, tak proč by se s nějakým krámem měla tahat. To spíš mohl někdo ublížit jí.?
Kelly zbystřil. ?Jako kdo? Máte někoho konkrétního na mysli??
?Nemám,? odpověděla podrážděně, ?to je na vás, abyste to zjistili. Kdyby se jí nic nestalo, přišla by dneska ráno normálně do práce, nebo by se ozvala. Neudělala však ani jedno z toho, takže je jasné, že se koupe v nějakém průšvihu!?

Kyra ležela na posteli v hotelu Čtyři sezóny - byla ráda, že si ten nocleh tady zamluvila.
Podložila si hlavu rukou a v setmělém pokoji hleděla do stropu, na kterém se míhaly stíny noční ulice.
Vždycky si myslela, že přátelství její rodiny s Grace a Seanem vydrží až na věky. Nevydrželo. Sean navenek vystupoval velice uhlazeně, byl vzdělaný - což na něm bylo znát - dokázal být i zábavný, ale v soukromí se choval naprosto opačně. Grace se podařilo z jeho područí vymanit a udělat s nepovedeným manželstvím rázný konec. Pak se přátelily pouze ony dvě. Bylo to přátelství na život a na smrt. Na smrt. To já jsem měla zemřít...


Zpět na seznam knih

Anketa

Jaké byste uvítali edice našeho nakladatelství?
Cestopisy (30794)
Poezie (32085)
Fotografie (30878)
Přírodní medicína (30130)
Komiksy (30840)

V této anketě jste již hlasoval.

Nové knihy

Řekni to citátem

Strach ze stínů

Zabil jsem...


© 2019 Nová Forma s.r.o.
Publikování a šíření obsahu je bez souhlasu provozovatele zakázáno. | Nová Forma - nakladatelství | www.kniznieshop.cz | jooble.cz - vyhledá práci
Počet návštěv: 5927430