Název: | LÁSKA V NÁS |
Autor: | Staščáková Andrea |
Nakladatelství: | Nová Forma |
Rok vydání | 2011 |
Žánr | Román |
ISBN | 978-80-7453-146-0 |
Počet stran | 133 |
Jazyk | český |
Vazba | měkká – lepená (paperback) obálka 300g křída + laminace |
Formát | A5 – formát 148x210 mm |
Cena | 142,- |
E-shop | www.stahujknihy.cz |
Ukázka z knihy
PŘÍBĚH Z INDIÁNSKÉ VESNICE
Blížila se noc a já se třásla strachem, jak tohle všechno dopadne. S Majaxem jsme se domluvili, že až bude luna nad vysokou horou, sejdeme se u zátoky. Můj kůň byl osedlaný na smluveném místě. Všichni už spali, ale matka se převracela z boku na bok. Zřejmě něco tušila. Když jsem si myslela, že už spí, potichu jsem vstala a plížila se ze stanu.
"Na-ti!" zavolala matka. "Kam jdeš? Ty chceš utéct!"
"Ne, mama, jenom jsem se chtěla projít, nemůžu spát."
Uvěřila mi a já jsem vyšla pod hvězdnou oblohu. "Jak toto jenom dopadne?" ptala jsem se sama sebe. Prosila jsem všechny bohyně o ochranu. Když jsem se vrátila do stanu, matka už hlasitě oddechovala.
"Teď, nebo nikdy!"
CIKÁNSKÁ ROMANCE
Večer jsme se šli projít do nedaleké aleje. Margit po cestě chroupala jablka, ty měla strašně ráda a já ji láskyplně pozoroval. Kouřila balené cigarety a já obdivoval, jak má krásné bílé zuby i přes vysoký počet vykouřených cigaret. Nebo snad její tmavá pleť tomu dala vyniknout? Vylezli jsme na posed na stromě. Margit houpala nohou a mně se její hravost tolik líbila. Měl jsem sto chutí ji zlíbat.
"Tomi, chtěl bys mít hodně dětí?" zeptala se.
"Nevím, ještě jsem o tom nepřemýšlel. Však víš, že zatím studuju."
"Moje ségra má šest dětí. To já bych jich chtěla tak šestnáct," a začala se smát.
Pak jsme šli do džbánku pro pivo do nedaleké hospůdky. Vypili jsme ho na zahradě s jejím tátou a ten si šel pak lehnout.
"Tomku, pojď ke mně," řekla tlumeným hlasem. Věděl jsem, co bude následovat.
LÁSKA NELÁSKA
Jednoho dne jsem se na terase opalovala a četla jsem knížku. Konečně jsem měla čas na knížky, protože čtení jsem skutečně milovala. V tom přišel Petr domů.
"Jak to, že tady lítáš jen tak v kalhotkách?" zeptal se mě nepříjemným tónem.
"Hezky tě vítám doma, drahý. To nejsou kalhotky, ale plavky. Víš, je to druh prádla, který se používá na opalování," odpověděla jsem tak trochu ironicky v dobré náladě. Přišlo mi, že mou pohodovou atmosféru mi chce mermomocí zkazit.
"Podívej se, nepřeji si, abys tady lítala takhle polonahá. Vidí tě kde kdo od naproti z baráku."
Jeho tón hlasu mi skutečně zkazil náladu. Jsem jeho majetek, či co?
Nechtěla jsem ho více provokovat a šla mu opět chystat jídlo.