Knihy - Zločiny z lidskosti

Ukázka z knihy
Hluboce miluji nikoho, ale nevysílám svou loďku na řeku slz. Nevysílal jsem ji ani tehdy, když sníh padal nad Tokiem a ovce umrzaly na vřesovištích. Ranní rozbřesk slunce mi je dnes uklidňujícím opiem. Přibližuje mě k dětství, jež jsem ztratil, aby bylo jednoho dne nahrazeno strachem. Víš, my lidé jsme jako krystaly, snadno zlomitelní, a já nevím, co ještě smím říci?