Knihy - Pohádky pejsků Piškotka a Elišky z českého statku

Ukázka z knihy
Kouzelná studánka a voda pravdy

V předjaří těsně před velikonocemi rozkvétají louky na horách a v chlévku se rodí malá kuzlátka. Tohoto roku se však vše opozdilo. Sníh roztával dlouho a všechna voda odtekla řekou a směřovala k moři. Pejsek Piškotek prohlížel kůzlátka a podivoval se, jak mohou mít po ránu tak dobrou náladu? To on by raději spinkal.

Na statku v Rybné se tohoto dne udála velká událost. Kozička Kdoulička poprvé vzala svá kuzlátka na luční louku. Dneska je jejich velký den, dostala svá nová jména. Čupřinka a Lotůsek.

Na louce bylo mnoho roztodivných věcí. Lotůsek poznával, jak chutnají bylinky, které mu maminka ukazovala. Od léčivé a žahavé kopřivy, po kopretinku, řimbabu, nebo i voňavou mateřídoušku. To Čupřinka byla vybíravá. Papala jen šťavnaté sedmikrásky a pampelišky. Zrovna když ochutnávala svou pampelišku ozvalo se z trávy.

,,Nešlápni na mě!? Čupřinka se zastavila a pozorně se dívala, kdo to na ní mluví. Tu z trávy vykouknul rozčepýřený sysel.

,,Nešlápni na mě!? Zakřičel sysel. ,,Mám nový jarní kožíšek a nerad bych ho měl hned ušpiněný!? Sysel byl hrozný protiva. Ale malá kuzlátka se mu moc líbila, proto jim začal ochotně vysvětlovat, co všechno se na jaře děje. A začal s příběhem, který kůzlátkům nahnal strach.

,,To bylo zjara, když přilétli jarní ptáci, vlaštovky a jiřičky.? Vypravuje sysel. ,,Všichni si začali stavět svá hnízda. A to ráno se vlaštovky s jiřičkami pohádaly. Jiřičky prý viděly hnízdo první, chtěly si ho přestavět a naklást do něj nová vejce. Ale vlaštovkám se to nelíbilo a začaly se s nimi bránit. Tenkrát to bylo moc ptačího štěbetání a já se zrovna chystal budovat novou noru na zahradě u Martinců.? To byla pěkná zahrada, dříve tam měli Martincovi včely a tak se tam sysel bál. Ale teď už tam včely nebyly a zahrada byla prázdná. Jiříčky však nedaly syslovi pokoj, že je někdo musí rozsoudit. Jenže sysel nevěděl co s tím. Neměl tušení, kdo byl první u hnízda. Když tu přišel Martincův černý kocour a říká. ?Já vím, kdo by vám pomohl, ale nesmíte se bát!? Jiřičky a vlaštovky tedy utichly své štěbetající hádání a poslouchaly kocoura.

Za kopcem na Mokré louce je kouzelná studánka. Kdo se nebojí projít černým lesem, kolem jezevčí nory dozví se pravdu.?Jiřičky se podívaly na sysla, že on je soudce, a tak on musí najít tu kouzelnou studánku. Sysel tedy šel. Doma si nacpal do syslích tvářiček na cestu pár oříšků a semínek a vydal se ke kouzelné studánce.

Cesta byla pořád do kopce, úmorná a nebezpečná. Musel dávat pozor na Felcmanova psa. Byl velký a šla z něj hrůza.

Když došel k černému temnému lesu, kde se říkalo na mokré louce, ještě stále nebyl u cíle. Musel kračovát dál podél potůčku, co vedl od studánky.

Když tu na něj z křoví vyskočila kuna: ?Co tu pohledáváš sysle?? řekla moc důležitě a naparovala se při tom, jako páv. Sysel jí vysvětlil, že musí najít kouzelnou studánku a dozvědět se kdo má pravdu. Sotva to dopověděl, ozvalo se v křoví za potůčkem hejkání.

,,Hejááá, hejááá!!!!?

Kuna se lekla a než stačila zmizet za dutým pařezem křikla na sysla. ?Utíkej, to je hejkal Boruta, je to zlý lesní duch co tu straší!? Ale do sysla, jako když udeří. Zůstal stát a ani se nehnul, jako by měl nohy ze dřeva. V tu chvíli se roští rozhrnulo a hejkal Boruta stál před syslem.

?Hejááá, hejááá!!!... Co tu pohledáváš sysle?? Řekl ostrým hlasem hejkal.

Syslovi klapaly zuby, když viděl vousatého lesního hejkala celého porostlého mechem, z očí mu létaly blesky a z uší se mu kouřilo.

?Já, já? koktal sysel, ale pak sebral odvahu a pravil. ?Hledám kouzelnou lesní studánku a přinesl jsem ti oříšek a přišel jsem tě poprosit o pomoc.? V tu chvíli totiž nic jiného sysla nenapadlo, jen si vzpomněl, že má ve tvářičkách uschované oříšky a jeden vyndal. Podal ho hejkalovi Borutovi a čekal co bude.

Hejkal vzal do ruky oříšek, podíval se na sysla a pak jemnějším hlasem pravil.

?Nikdy jsem nic od nikoho nedostal a ty jsi první kdo mi dal dárek. Vždycky se mě lidi báli, zle mě nazývali a já jim přitom nikdy neublížil. Jen jsem je strašil za to zlé co o mě říkali. A ty jsi první, kdo mě dopředu nepovažoval za špatného a za to ti splním přání a ukáži ti kouzelnou studánku. Je ukryta v lese, hlídá jí mrzutý jezevec, ale je to můj přítel, pomůže ti?.

Sysla v tu chvíli přešel strach a vydal se společně s hejkalem ke kouzelné studánce. Došli k jezevčí noře a poprosili jezevce o trochu vody pravdy z kouzelné studánky. Jezevec nabral do tlapek vodu a sysel ze zeptal na jiřičky a vlaštovky, čí je to hnízdo. Voda z kouzelné studánky odpověděla. ?Hnízdo je jiřiček, vlaštovky si musí postavit nové?.

Sysel se vrátil domů, vše pověděl vlaštovkám a jiřičkám. Ty se hned usmířily a začaly si stavět své domovy.

,,A to je vše, milá kuzlátka.? Povídá sysel. ,,Pamatujte si, že vždy se má soudit spravedlivě.? Čupřinka s kozlíkem Lotůskem na sebe jen vystrašeně pomrkávali, jaké to má sysel zajímavé a moudré příběhy. Ale to již byl večer a maminka je volala, ať jdou do pelíšku spinkat. Kuzlátka poslušně šla a těšila se, že druhý den jim sysel bude vypravovat další příběh.

A byl tam velikánský zvonec a pohádky je konec. Cililink cink cink.....



Modlitba na dobrou noc:

?Andělíčku můj strážníčku,
opatruj mi mou dušičku,
opatruj ji ve dne v noci,
od škody a od zlé moci.?
Amen