Vyhledávání
Přihlášení autora
Email
Heslo
Registrace


Knihy - Řád Světla - Poslední Paladin II.díl

Řád Světla - Poslední Paladin II.díl
Název:Řád Světla - Poslední Paladin II.díl
Autor:Mestek Tomáš
Nakladatelství:Nová Forma
Rok vydání2017
ŽánrFantasy
ISBNISBN 978-80-7453-911
Počet stran312
JazykČeština
Vazba měkká – lepená (paperback) obálka 300g křída + laminace
FormátA5 – formát 148x210 mm
Cena224,-
E-shopwww.stahujknihy.cz

Ukázka z knihy
Pevnost měla samostatnou hradbu a jakmile Adriat rozkázal, těžká vrata se otevřela a Dirion uviděl stejně oděné vojáky, kteří zůstali věrni starým tradicím, neboť vypadali jako Adriat. Bylo jich však málo a zdáli se být... odsunutí, odstrčení, jako by tato jejich pevnost nebyla jejich sídlem, ale spíš vězením.



Jeden z vojáků šel Adriatovi naproti a říhnul si. Kolébal se s láhví v ruce a řekl: ?Tak jsem to slyšel, kapitáne Adriate, někdo tady prý pobíhá a masakruje Darkeny. Viděl jsem jednoho, jak letí z hradeb a zapíchl se tou svojí rohatou helmicí přímo do země. To muselo bolet. A teď se podržte, protože se asi poděláte, prý to udělali duchové. Opravdu, viděl jsem jednoho, co vypadal jako překrásná ženská. Málem mi u toho na hlídce spadla flaška z hradby, jak jsem na ni valil kukadla.?



Adriat si zakryl nos a naštvaně vykřikl: ?Fuj! Proboha, Mardoku, táhne ti z držky, ty prase. Ty jsi zase nasával? Počkat! Cože?! Cos mi to řekl? Ty už chlastáš i na hlídce!? Nepříčetně se podíval na Temného za sebou a vykřikl na Mardoka: ?A to mi to musíš říkat zrovna teď!?



Mardok také znejistil, když uviděl Temného, a řekl: ?Pardon. Nevěděl jsem, že máte návštěvu.?



?Omlouvám se,? obrátil se kapitán na Temného.



?Raději půjdeme,? zněla odpověď.



Adriat ještě řekl Mardokovi: ?Seber se! Půjdeme je totiž hledat.?



?Pokud vypadají, jak jsem viděl, tak je půjdu hledat velmi rád,\\\" přikývl Mardok, ?klidně se od nich nechám i zamordovat. Stály by za smrt.?



VELKÝ MUŽ



Adriat odvedl Diriona k veliteli do nejvyšší komnaty pevnosti, kde na velkém, rudém křesle seděl mohutný muž a opíral své obrovské paže o velká opěradla. Po stranách křesla stála stráž dvou vojáků v zelenozlaté zbroji. Ti tam byli hlavně proto, aby mu pomohli na nohy a nebo aby mu dali napít a najíst. Sám totiž nezvedl ani ruce a mohl být pouze v této poloze. Na jednom prstu mu zářil zlatý prsten s rudým drahokamem. Muž byl sice velký, ale vypadal spíš jako polomrtvý, jako někdo, kdo jen čeká na smrt a trápí se každým výdechem svého života. ?Co chceš? Přišel jsi mě zabít? Udělej to. Mě je to jedno,? špitl polohlasně.



?Ne, přišel jsem... počkat! Proboha! Vždyť vy jste Gordon Garst! Vy jste přece legenda! Prý jste nejsilnější muž na světě! Říká se o vás, že jste býval Zabiják démonů!? vyhrkl však Dirion.



Adriat i ostatní na Temného pohlédli s údivem, neboť dobře věděli, že takhle Temní nemluví.



Gordon Garst řekl zesláble: ?Nepamatuju se, že by někoho z vás někdy zajímala naše jména a nebo dokonce naše pověsti. Kdo jsi??



Temný sundal svou kápi a odhalil plášť a na jeho černé zbroji zářil stříbrný znak Feradoru. ?Nejsem Temný. Nejsem ani zdejší a nemohu vám říct, kdo jsem, ale nejsem váš nepřítel. Chci jen vědět nejnovější zprávy. Cokoliv podezřelého, co se v tomto městě stalo. Chci vědět všechno.?



?Když ti to řeknu, dáš mi pokoj?? zeptal se mrzutě Gordon.



?Ano.?



?Celé město je uzavřené... i horní část. Všichni, co odešli na shromáždění k paláci na Zlaté hoře, se už nevrátili. Ti Darkenové odvedli všechny. Ti, co vzdorovali, zemřeli. Zůstali jen nejslabší, jen ti, kteří jim nejsou k ničemu a kteří jim nemohou ublížit. Já a moji muži jsme jedni z nich. Jsme odstrčení. Dávají nám bídnou práci, kterou sami nechtějí dělat, a za to nás nechávají naživu.?



?Říkáš, že všechny odvedli. Ale kam??



Gordon Garst se rozkašlal a tak odpověděl Adriat: ?Odvádějí je do Krvavé hory. Jsou tam prý jeskyně. Nikdo neví, co se tam děje, ale nebude to nic hezkého. Každý den i noc se odtamtud ozývají strašlivé zvuky. Řev bolesti, jako když někoho mučíš k smrti.?



?Nevedli tam nedávno nějakou ženu?? zeptal se Dirion.



?Odvedli tam mnoho žen, mnoho lidí. Nemohl bys být přesnější??



?Krásná, divoká, válečnice, která se jen tak nedá. Něco takového? Potřebuji to vědět!?



Gordon Garst se podíval na Adriata a ten řekl: ?Jednou nás zavolali, že potřebují pomoc s jednou ženou. Zavedli nás někam do podzemí. Ani už nevíme, jak jsme se tam tehdy dostali. Tu ženu totiž chytil nějaký záchvat zuřivosti a zabila dva naše muže, dva Darkeny a čtyři Garizzonovy vojáky.?



?Ale pak přišel Taridos a měla po srandě,\\\" dodal Garst. ?Zmlátil ji do krve a odtáhl do Krvavé hory.?


Zpět na seznam knih

Anketa

Jaké byste uvítali edice našeho nakladatelství?
Cestopisy (61860)
Poezie (63946)
Fotografie (62080)
Přírodní medicína (60903)
Komiksy (62075)


Nové knihy

Tajemství zapomenuté trati

Krvavý vítr

Záhada v kempu


© 2024 Nová Forma s.r.o.
Publikování a šíření obsahu je bez souhlasu provozovatele zakázáno. | Nová Forma - nakladatelství | www.kniznieshop.cz
Počet návštěv: 9031340